Mont Blanc (4810m)
17.-23.9.2005
Sestava: Luboš Kasl, Míra Žižka, Jiří Krupička
Již začátkem roku plánujeme, cíle pro tento rok. Po chvíli Luba navrhuje Mont Blanc, s nadšením souhlasím. O našem plánu se po nějakém čase dozvídá cestoval Jirka Krupička, který nás kontaktuje. S horolezectvím nemá veliké zkušenosti, takže ho alespoň částečně zasvětíme do této oblasti.
Hora leží na francouzsko-italské hranici v masivu ve stejnojmenném masivu. Pro aklimatizaci volíme švýcarský vrchol Breithorn (4164m) nedaleko Zermattu. Od tohoto plánu ale upouštíme pro nepřízeň počasí. Náhradou je pěší tůra po Matterhorn-trail, kde se ve výšce 2900m vracíme zpět k autu. Ještě ten večer přejíždíme do města Chamonix ve Francii. Následující den jsme vstali již po 5. hodině. Naposledy kontrolujeme veškeré vybavení pro výstup a poté již čekáme na odjezd lanovky. V 8:10 odjíždíme z Les Houches (vesnička u Chamonix). V 1800 metrech přestupujeme na zubačku, která nás odvezla až do výšky 2372m. Odsud již pokračujeme po svých. Před sebou máme 1500 výškových metrů. Toto stoupání nám trvalo 8 hodin. Cesta vedla přes kamennou pustinu Pierre Ronde až na hřeben Gouter ve výšce 3817, kde se staví stany. Z počátku nám pršelo, poté se déšť měnil ve sníh. Viditelnost byla 50m. Před malým ledovcem Tête Rouse jsme nazuli mačky. Cesta na Gouter znamená jít tzv. kuloáry, což je několik skalních žlebů, kde hrozí velké nebezpečí úrazu následkem pádu kamenů. Zvuky odtržených padajících kamenů nás doprovázely až na samotný hřeben Gouter. Při té minimální viditelnosti to nebylo nic příjemného. Po 18. hodině jsme již na hřebeni a vytváříme zákop ve sněhu pro náš stan. V letní sezóně je zde problematické najít místo pro stan kvůli velkému počtu výprav. Teď tomu tak naštěstí není. Během večera je zde i s námi pět stanů. Dva stany s ukrajinskými horolezci, dva z Polska a my. Rozehříváme sníh na vaření a už jen zaslouženě odpočíváme. Oblačnost se z části protrhává, ale i tak vidíme jen vrcholky nacházející se v bezprostřední blízkosti.
I přes tyto nástrahy jsme 20.9.2005 v 10:00 vystoupili na nejvyšší horu Evropy – Mont Blanc 4810m. Na vrcholu se zdržujeme pouze 15minut kvůli neúnosné vichřici, která zde panuje. Výhledy jsou z této výšky za jasného počasí nezapomenutelné.
Cesta zpět je poněkud rychlejší, bývá ale z hlediska bezpečnosti dosti podceňovaná. Naše chůze připomíná malé neohrabané dítě, ale nejsme v tom sami. Vysílení je patrné na každém. Při sestupu míjíme ukrajinské horolezce, kteří byli v daleko horším stavu než my. Ke stanům ve výšce 3817m. jsem dorazili už ve 13:40. Jirka si šel hned lehnout, prohlásil, že si dnes sáhnul na dno svých sil, bylo to na něm hodně vidět. Já s Lubošem si vaříme jídlo a kocháme se výhledem na Francii z téměř čtyř kilometrů. Po dvou hodinách za námi doráží Ukrajinci i Poláci.
(dz)
odkaz na fotky: https://www.osmaci.cz/fotogalerie/horolezectvi-a-vht/05-mont-blanc/
videoprezentace: https://www.youtube.com/watch?v=fMeh9-MMy0g